Slovo paní ředitelky...

Slovo paní ředitelky...

Dílna Radost vznikla tak, že jsem stále přemýšlela, jakým způsobem finančně zajistit Denní stacionář Linie radosti. Příspěvky za sociální služby nepokrývají provozní náklady a město Frýdek-Místek nás prozatím nezařadilo do sítě potřebnosti sociálních služeb a tím nemůžeme čerpat dotace z Programu na podporu a rozvoj sociálních služeb z Magistrátu Frýdku-Místku. A tak byl stacionář závislý na sponzorských darech. Nechtěla jsem jen stát s nataženou rukou, a proto jsem zřídila Dílnu Radost, abych firmám a jiným organizacím nabídla naše služby a tím jim dala možnost Denní stacionář podpořit. Dílna Radost je velmi mladá. Vznikla v říjnu 2014 za podpory úřadu práce, jenž mi poskytl finanční prostředky na zřízení dvou chráněných pracovních míst, a za podpory Nadačního fondu Dalkia, který mi rovněž přispěl na 2 CHPM. Od 1. 11. 2014 zaměstnávám 2 osoby s hendikepem. Ale nejvíce se na tom podílela má rodina, její tolerance k mé nepřítomnosti a absolutní podpora a důvěra v mé plány. Zkušenosti ze zahraničí nemám velké. Byla jsem přizvána k projektu návštěvy Speciální školy Margaret K. Lewis School v Panama City na Floridě, kde jsem viděla přípravu na budoucí povolání hendikepovaných studentů. Byly tam pro mě zajímavé impulsy jednak pro činnost Denního stacionáře a jednak pro činnost dílny s chráněnými pracovními místy.

Každý člověk prožívá dnes a denně tisíce obyčejných životních situací, pro člověka s hendikepem jsou však někdy těžko vykonatelné. My si ani neuvědomujeme, že zvládáme číst, že zvládáme psát, že zvládáme chodit a třeba se sami najíst. Obecně si v životě dostatečně nevážíme samozřejmých věcí, bez nichž je život těžký. Hodnotu těchto věcí si uvědomíme, až je ztratíme. Největším hnacím motorem pro mou práci je spokojenost těch, pro které to dělám. Snažím se dělat maximum, jelikož cítím potřebu se odměnit za dar, který mi byl dán v podobě nejmladšího syna, jenž je mentálně postižený. On mě naučil dívat se na svět jinýma očima, on mě naučil, že radost, upřímnost a láska, jsou pro život velmi důležité. On mi otevřel oči a já se snažím pouze pomoci i ostatním, aby na to také přišli. Podporují mě a pomáhají mi ale také všichni zaměstnanci Denního stacionáře, protože vědí, že fungování Dílny je přímo úměrné s fungováním Linie radosti. Mám velké štěstí na lidi. Mám kolem sebe neskutečně zapálený, loajální a pracovitý tým, což je pro mě moc důležité. V naší dílně vyrábíme od malých upomínkových předmětů, jako jsou kosmetické taštičky, pouzdra na telefon či tablet, dámské i dívčí kabelky, plyšové reklamní předměty v podobě plyšových nebo látkových zvířátek, polštářky i patchworkovou technikou, bylinkové polštářky nebo bylinkové pytlíčky do prádelníku. Náš sortiment v šití stále rozšiřujeme. Máme také vyšívací stroj, kde vyšíváme loga firem na trička, tašky a jiné oblečení. Vyšívací stroj také využíváme k dozdobení malosériové výroby. Další naší činností je tisk plakátů do velikosti A3, výroba reklamních placek na trička a sublimační tisk na textil. Dodnes mám tričko, které jsme udělali v našich prvních dnech fungování dílny. Vypadá velmi originálně a už byli zájemci, kteří jej chtěli koupit. Vždy mi však bude připomínat naše začátky. Z výnosu Dílny Radost a obchůdku, který je jeho součástí, podporujeme většinu fakultativních akcí Denního stacionáře Linie radosti, a to tím, že buď zaplatíme naftu auta, kterým se na akci dopravujeme nebo odměny pro klienty. Jelikož patřím ke generaci, která vyrostla v době totality a pamatuje si přístup k hendikepovaným osobám, tak musím říci, že se to v mnohém zlepšilo, ale chce to ještě nějaký čas, kdy lidé všeobecně pochopí, že každý tady na světě má své místo a že silní jedinci by měli podporovat ty slabší jedince a že nesmíme lidi posuzovat podle toho, jak je kdo krásný, bohatý či chytrý. Všichni, kteří chcete poznat naši Dílnu Radost a hlavně lidi, kteří v ní pracují, jste srdečně zváni. Najdete nás na adrese: Palackého 122, Frýdek-Místek.

 

Jaroslava Lukšová